Týden v Beskydech, kde jsme postupně navštívili Radhošť, Jurkovičovy chalupy na Pustevnách a sochu Radegasta a spát jsme jeli do Frýdlantu nad Ostravicí (s večerními hamburgry). Denní výlet na Slovensko-Polsko-České trojmezí v Hrčavě, kde jsme se potkali s Heňou a Jožem a druhý den pak těžký výstup na Lysou Horu od hotelu Sepetná. Po přespání na palandách na Lysé hoře jsme se vydali v dešti dolů a po nákupu Jonášova kola v Českém Těšíně, jsme odjeli za Maruškou do Horní Moštěnice. Zde nastala teprve ta pravá dovolená, kterou nezkazil ani malý výlet do Kroměříže, kde jsem si prohlédli obě zahrady (Květnou i Podzámeckou) a navštívili osmibokou 'Rotundu' s Focaultovým kyvadlem. I tak jsme řadu věcí nestihli, zejména prohlídka Olomouce stále čeká a čeká
Třídenní cyklo výlet po Šumavě. Bydleli jsme na chalupě u Vaška Březiny a podnikali jsme hvězdicovité výlety do okolí. Protože počasí až tak nepřálo a dost pršelo, došlo naštěstí v sobotu a v neděli k výraznému zkrácení tras, takže jsme všechno absolvovali na pohodu.
Tachovsko a Český Les. Ubytování v penzionu Závist v obci Rybníky. Toulání po opuštěném kraji Českého Lesa, kde jsme hodiny nepotkali člověka a ani i žádnou vesnici.
4 spolužáci u nás dělali zámkovou dlažbu cca 100m, z toho 90 metrů na dvorku a cca 15 metrů ve sklepě. Navíc postavili opěrnou zeď se záhonem dolů k bráně a plot mezi náma a Jirkou. Na přední zahradě udělali kamennou zeď, která lemuje cestu k brance.
7 dní lyžování v Bormiu ještě poslední týden před začátkem sezóny. 2x jsme lyžovali ve středicku Isolaccia a 1x v Santa Catarině. <a href="https://en.mapy.cz/zakladni?l=0&q=bormio&source=osm&id=30367&ds=1&x=11.1828603&y=46.1944542&z=9">mapa zde</a>.
Rokytnice v Orlických horách (chata Severka), Výlet na tvrz Hanička (vojenský bunkr), Tenis, výlet do Tanvaldu pro Venduli (aquabely) a nedělní sběr borůvek.
Týden v chatě elektrovodu. Přijeli jsme nějak později, a tak na sjezdovkách bylo už jen trochu sněhu. Kromě jednoho dne lyžování jsme se věnovali spíš chození po horách a zábavě na chatě
V rámci přípravy na službu vlasti jsme absolvovali dvouletý kurz specialisty Spojař. Někteří z nás se naučili vysílat morseovy znaky i rychlostí přesahující 60 znaků za minutu, ale málokdo tumu rozumněl. Není divu, protože spojaři museli zvládnout i řadu jiných odborností, jako byl například zásah nebezpečným chemickým plynem.